"Co to je?" je základní otázkou, prostřednictvím které se dítě seznamuje se světem okolo sebe. "COTO.JE" je projekt, který má v poznávání světa pomáhat nejen dětem, ale každému, kdo potřebuje informace z libovolného oboru. Díky vyspělým technologiím máme možnost získat během několika vteřin najednou informaci z mnoha knih a zároveň z obsahu internetu.
Trocha statistiky: v COTO.JE naleznete na půl milionu hesel a téměř 30 tisíc barevných a černobílých obrázků, mnohé z toho jsou unikátní rytiny. Jedná se celkem o 56 knih, neboli 51 tisíc tiskových stran = 130 tisíc normostran. Celková váha těchto knih je bezmála 100 kg a výška knih položených na sebe by byla přes 3 metry.
Všeobecná encyklopedie je pro každého, zejména dnes v době informační exploze, celosvětových změn a převratů, v podstatě knihovnou informací potřebných téměř denně pro práci, studium i zábavu, a to zejména v oboru, ve kterém každý rozhodně odborníkem není. Měla by obsahovat současnou míru lidského poznání, umu, společenské a kulturní úrovně, uvádět fakta a data, neměla by obsahovat subjektivní hodnotící stanoviska jednotlivých autorů, při výběru biografických hesel by měla respektovat všechny proudy a zájmové skupiny, u věcných hesel i různé pohledy na svět.
Pro vědeckého pracovníka v oblasti anorganické chemie encyklopedie v heslech chemie zdrojem informací zřejmě nebude, ale řada hesel z filosofie, politologie, bankovnictví či práva pro něj zdrojem poučení být mohou. Naopak pro historika bývají mnohá hesla z přírodních věd či ekonomie někdy i objevem. Získávání, doplňování, ověřování, vyhodnocování a v neposlední řadě využívání informací je dnes součástí života všech vrstev i skupin. Pro cizince bývá zdrojem základních informací o zemi, ve které se rozhodnou krátce, popř. navždy, žít. Systém výuky na všech typech škol se dnes mění a stále více směřuje k práci s informacemi.
Kvalita všeobecné encyklopedie je nejvíce ohrožena v totalitním režimu, neboť vždy vzniká v duchu světonázorové a politické orientace jejích tvůrců a vydavatelů a tlaku oficiální ideologie. Záleží na autorech a redaktorech, jak tomu dokáží čelit, na dobré vůli, snaze a fundovanosti k objektivnímu a faktografickému zpracování hesel. Všeobecná encyklopedie nemůže být dílem jednoho autora, pracuje na ní vždy tým lidí, ve kterém stále doutná spor o větší důležitosti věd přírodních či humanitních. Hotova je až v okamžiku, jsou-li se svou prací hotovi všichni spoluautoři.
Ottovy slovníky vznikaly v demokratické době. Vydavatel v nich mohl mít koho a co chtěl. Nesměl se dopustit urážky císařského majestátu, po roce 1918 vlády a prezidenta republiky. Poslední díly, vycházející za druhé světové války, byly sice Němci cenzurovány, ale buď byl cenzor tak loajální, nebo tomuto druhu literatury nebyla věnována patřičná pozornost, protože ve slovníku je možno najít např. i životopis monsignora Šrámka, předsedy exilové vlády v Londýně, končící rokem 1938.
V době vzniku Malé československé encyklopedie (MČSE) v letech 1984-1987 podléhal text kontrole a cenzuře pracovníků ÚV KSČ. Předsedou hlavní redakce byl v I. a II. díle Bohumil Kvasil, od III. dílu akademik Josef Říman (předseda ČSAV). Pracovník (Karel Kühnl), který řídil finalizaci textové části, koordinaci s ilustrační částí a veškeré práce na korekturách, se nesměl objevit ani na začátku ani na konci ani jediné knihy. Byl totiž za svou činnost v letech 1967-69 pro současný režim nepřijatelným. Jeho syn emigroval, pracoval ve Svobodné Evropě a on tvořil socialistickou encyklopedii, cenzurovanou a kontrolovanou ÚV KSČ. Po listopadu 1989 se ujal řízení Encyklopedického institutu. V březnu 1990 po krátké a těžké nemoci zemřel. V Československu v letech 1948-1989 existovala a fungovala řada institucí, společností, hrála divadla. Psaly se knihy, točily se filmy, vycházely noviny a časopisy. V ČSR i ČSSR žili lidé, kteří řadu věcí vymysleli a vytvořili. Řada těchto "výtvorů" našla ocenění nejen doma, ale i ve světě, a to nejen směrem na východ. Československo bylo členem řady mezinárodních organizací, Česká republika je dnes členem stejných a mnoha jiných mezinárodních organizací. Řada mezinárodních organizací ukončila činnost, řada se změnila v něco jiného. Řada z těchto informací v MČSE zpracovaných již v dalších encyklopediích zařazena nebude. Rokem 1989 se změnila politická situace, demokratický režim vymýtil cenzuru, změnil se pohled na dějiny (v České republice i ve světě), na společenské vědy, filosofii a zcela samozřejmě i na výběr osob pro hesla biografická. Universum je všeobecná encyklopedie všechny tyto změny mapující.
V lednu 1888 se na knižním trhu objevil první sešit Ottova slovníku naučného, další díly (celkem 28) pak vycházely dvacet let, až do roku 1908. Slovník neměl v obsahu a rozsahu předchůdce, byl výběrem hesel a formou zpracování zcela originální a krásně ilustrovaný. Bylo to do té doby největší soustavné české literární dílo a jedna z největších světových encyklopedií vůbec. V řízení redakční kanceláře se vystřídali pp. Josef J. Kořán (1887-92). prof. Rudolf Dvořák (1892-98) a Primus Sobotka (1898-1908).
V redakci pracovalo asi 56 lidí. Na slovníku se podílelo 1.086 odborníků, kteří zpracovali 139.418 hesel, která jsou doplněna 4.888 ilustracemi a 479 zvláštními přílohami. Dvacet sedm svazků obsahuje 27.789 stran, dvacátý osmý díl doplňky. První sešit si mohli zájemci koupit za 36 krejcarů 22. ledna 1888. Vycházel průměrnou rychlostí půldruhého svazku za rok. Zvláštní pozornost byla věnována českým národním dějinám a historii, kultuře ostatních slovanských národů. Řada hesel má charakter původních vědeckých studií, k nejhodnotnějším patří hesla historická, literární, filozofická a hesla historického místopisu. Slovník zevrubně pokrývá českou i světovou skutečnost 19. století. Demonstruje rozvoj české národní společnosti na přelomu 19. a 20. století, svébytné postavení českého národa mezi ostatními evropskými národy i jeho přínos evropské kultuře. Je dodnes používaným informačním pramenem. Některá hesla jsou však až nepřehledně dlouhá. Například heslo František Palacký bylo vydáno i jako samostatná brožura. V úrovni poznání, zejména v oblasti přírodních věd, je však dnes již zastaralý.
Po smrti Jana Otty (1916) bylo nakladateství přeměněno v akciovou společnost, která v roce 1930 začala na žádosti majitelů Ottova Slovníku naučného vydávat dodatky nazvané
Celkem 12 knih (VI dílů, každý po dvou svazcích), vycházelo v letech 1930 - 1943, do dílu třetího svazku druhého (včetně) slovník vydávalo nakladatelství J. Otto s.r.o. v Praze. Rozpad knižního trhu přivedl společnost ke krachu a k převedení redakce do agrárního nakladatelství Novina. Další díly pak vycházely v nakladatelství Novina (tiskařské a vydavatelské podniky, zapsané jako společenstvo s.r.o. v Praze 11). Šéfredaktorem byl prof. dr. Bohumil Němec (řádný profesor Karlovy univerzity v Praze), vedoucím redaktorem dr. Jaroslav Kolářík. V posledním díle (1943) je však psáno, že Dodatky k velikému slovníku naučnému řídí vrchní redakce. Grafickou úpravu provedl Karel Svolinský. V 11 knihách obsahuje slovník v převážné míře hesla nová (jsou opatřena hvězdičkou). Doplňky ke starým heslům zpracovaným v Ottově naučném slovníku jsou bez hvězdičky. Všechna hesla jsou (stejně jako u Ottova naučného slovníku) opatřena iniciálami či značkou autora hesla. Slovník je opatřen barevnými i černobílými ilustracemi. Slovník vedle faktografických doplňků zachycuje podrobně historický vývoj od první světové války do konce 30. let, obsahuje i nová zpracování řady původních hesel na úrovni soudobé vědy.
Šestisvazkovou encyklopedii vydala ACADEMIA, nakladatelství ČSAV pod vedením hlavní redakce Československé encyklopedie. Obsahuje 110.000 hesel. Vycházela v letech 1984-87 MČSE graficky upravil a vazbu navrhl Ivan Krejzlík. Vědeckým redaktorem byl ředitel EI ČSAV Miroslav Štěpánek. Na encyklopedii pracovalo šedesát pracovníků EI (dvacet pět odborných redaktorů) a více než tisíc externích pracovníků (autorů a konzultantů) z různých oblastí přírodních, humanitních i společenských věd, kultury i sportu. Drtivá většina byla pracovníky ústavů Československé akademie věd, seznam však součástí publikace není. Předsedou hlavní redakce Československé encyklopedie byl v I. a II. díle MČSE Bohumil Kvasil, od III. dílu předseda ČSAV akademik Josef Říman. Na páté straně jsou uvedeni členové Hlavní redakce Československé encyklopedie a členové Výkonné redakce, což jsou vedoucí jednotlivých oddělení Encyklopedického institutu, vědecká tajemnice, vedoucí hospodářské správy a předseda stranické organizace MČSE. Encyklopedie byla určena nejširší veřejnosti. Obsahuje přehledné historické, statistické a jiné tabulky, zařazované přímo v textu, systém odkazů, názorné ilustrace, které tvoří více než čtvrtinu rozsahu celého díla, a barevné ilustrované přílohy. Slovník z větší části, zvláště v oblasti přírodních věd, techniky, určité části dějin, určité části literatury, kultury, umění a sportu svou informační úlohu splnil a jako představitel doby, ve které vznikl, ji plní i dnes.
Jsou v ní životopisná hesla i druhořadých funkcionářů KSČ a státní správy a nejsou zde biografie reformních komunistických politiků z let 1968-69, s výjimkou Dubčeka, Černíka a Smrkovského, kteří zde mají stručná hesla s patřičným odsouzením. Chybí zde většina režimu nepohodlných vědců a umělců a prakticky všechny osobnosti, které v posrpnovém období 1968 emigrovaly. V souladu s tehdejší praxí sovětské encyklopedistiky nejsou zde zařazena samostatná hesla "sporných" postav novodobých ruských a sovětských dějin (Trockého, Kameněva, Zinověva, Bucharina aj.). V heslech plně rehabilitovaných představitelů nesmělo být uvedeno, že byli popraveni či zemřeli ve vězení. Na druhé straně však již tato encyklopedie obsahuje osobnosti první republiky i let 1945-48, které v předcházejících slovnících "socialistické éry" chyběly. Zvláštní pozornost je věnována nekomunistickému odboji za druhé světové války. Dostatečný prostor je věnován i všem českým, slovenským i československým polititickým stranám minulosti. V posledním díle (1988) je v Dodatcích provedena aktualizace ke stavu z léta 1987.
Je desetidílná všeobecná encyklopedie, která vznikala dva roky z podkladů německého originálu Das Bertelsman Lexikon doplněného hesly českého, evropského a východoevropského charakteru týmem 350 českých a 500 zahraničních odborných autorů a konzultantů. Vyšla v nakladatelství Odeon společnosti Euromedia Group, která je majetkem mediálního koncernu Bertelsman. Obsahuje 150 000 hesel na 7 000 stranách, 20 000 ilustrací, map a grafů, fotografie dobře plní doprovodnou úlohu k textu. Výběrem hesel, zejména v heslech zahraničních biografií, je zaměřen převážně do oblasti německé a spíše do oblasti věd humanitních. V geografické části má vytextovaná i hesla zahraničních, zejm. německých, měst a městeček, která v žádné české encyklopedii nejsou. Zajímavým informačním pramenem jsou hesla nejdůležitějších německých (i světových) firem, včetně obratu a počtu zaměstnanců. Universum uvádí také hesla latinských citátů, což také v žádné jiné české encyklopedii čtenář nenajde. Latinsky nevzdělaný čtenář však příliš šancí nemá, neboť např. známé prach jsi a v prach se obrátíš nenalezne pod tímto heslem, ale pod heslem pulvis es et i pulverem reverteris. Universum ovšem velmi rozsáhlým a vyčerpávajícím způsobem zpracovává hudbu, a to všechny směry, skupiny, kapely i biografická hesla interpretů, mnohá poprvé v české literatuře vůbec. Zajímavé je i zařazení hesel názvů filmů se jménem režiséra, popř. s herci hlavních rolí.
Ekonomie a právo, včetně orientace směrem k Evropské Unii, je v Universu zpracováno zevrubně a všechny pojmy, se kterými se dnes lidé setkávají v osobním i profesním životě, jsou dobře vysvětleny. V některých heslech přidává i informaci, jakým způsobem je zavedeno v Německu, popř. v jiných zemích směrem na západ. V českých heslech (zejm. biografiích), zejména z oborů historie, výtvarného umění, literatury, hudby, divadla, filmu se však objevuje vyhýbání se zpracování let šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých. Řada hesel končí rokem 1948, někdy dokonce rokem 1945. Tyto informace se dají najít v MČSE. Universum uvádí německé reálie a biografie, která v jiných českých encyklopediích nejsou.